Dnešní svět

 

Empatie a lidskost pomalu mizí

Kdy jsme ztratili empatii, lidskost a soucit?

Mnozí se domnívají, že za ztrátou těchto vlastností stojí sociální sítě, média a opuštění osobní komunikace.

Nehodlám toto tvrzení dehonestovat, zcela určitě na tom něco je.

Stále ale přemýšlím nad tím, proč se to tak stalo. Vytratil se s nástupem digitálního světa snad strach z konfrontace?

Významné procento lidí by se v offline světě vůbec nesnažilo prosadit. Na sítích se ale cítí natolik sebevědomí a anonymní, že se tento strach vytrácí čím dál tím víc.

Přístup k mnoha informacím se dá přece využít užitečněji než k dohadům, urážkám a využívání utrpení druhých.

Proč nevyužíváme jiná vhodná slova pro vyjádření nesouhlasu a našeho pohledu na věc? Zcela jistě by to mělo větší smysl a význam.

"Víš, možná to není úplně tak, jak si myslíš."  zní daleko lépe než                

"Ježíši, ty jsi takový debil, něco si o tom najdi a pak mluv."

Někteří se neobtěžují ani tím, že si informace opravdu vyhledají, a slepě papouškují to, co slyšeli v médiích či četli na sítích. Odsoudit je snazší než se snažit pochopit.

Výchova a generační rozdíly

Najde se i sorta lidí, kteří viní rodiče nových generací za jejich příliš "respektující výchovu".

Jasně, pokud se to uchopí špatně a dítě "roste jako dříví v lese", mají pravdu. Osobně se ale domnívám, že právě to, kdy se dětem pouze "určuje směr", může ledacos změnit.

Změnit systém, který je tak dlouho zažitý. Nebudou slepě poslouchat a řídit se vším, co jim kdo přikáže, dokáží zhodnotit a přemýšlet, jak to udělat jinak a lépe. Nikdo se přece nerad cítí pod tlakem kohokoliv. Učit je nenásilně vystoupit ze své komfortní zóny, aniž by utrpělo jejich sebevědomí. Přimějí i ostatní zamyslet se nad tím, co je špatně.

I "respektující výchova" má své postupy a pravidla. Není to o tom "nechat dítě dělat si, co chce", ale dát mu na výběr. Následky si ponese samo.

Starší generace tomu příliš nepomáhají. Jejich potřeba neustále něco ovládat a mít pod kontrolou jim to nedovoluje.

Další případ, díky kterému se vytrácí lidskost a empatie. Rozhodnutí dělat věci jinak je vnímáno jako špatné.

Společnost na to není připravena.

Mohla bych tu sedět a pokračovat donekonečna. Pojďme se posunout, vzdělávat, přijímat vše nové a objevovat s větším respektem k druhým.

 Jen tak můžeme znovu najít ztracenou empatii a lidskost v našem digitálním světě.